BUDOVA SYNAGOGY V KLATOVECH

Stavba synagogy byla v Klatovech dokončena v roce 1876 podle plánů architekta Emiliana Fischera. V tomto roce byly do synagogy vneseny a uloženy svitky Tóry.

Centrálním místem byl svatostánek (aron ha-kodeš), tedy schránka, ve které byla uložena Tóra. Původní desky s desaterem umístěné nad svatostánkem, stejně jako židovská hvězda ze stropu hlavní lodi se dochovaly a jsou umístěny v klatovském muzeu.

V roce 1901 bylo zřízeno venkovní schodiště, jímž se vstupovalo na tzv. galerii, ze které sledovaly bohoslužbu ženy. Mužům bylo určeno více než 200 sedadel v přízemí synagogy.

Novou výzdobu interiéru synagogy navrhl a provedl architekt Čestmír Dobeš v roce 1936, kdy bylo též zavedeno elektrické osvětlení místo původního plynového.

Budova klatovské synagogy, na rozdíl od celé řady synagog v pohraničí, "přežila" i období Protektorátu Čechy a Morava, přestože i v Klatovech byl zaznamenán v roce 1941 pokus o její zničení ze strany členů pronacistické organizace Vlajka. Vnitřní vybavení však bylo během války téměř zničeno.

V 60. letech pak byla synagoga stavebně upravena pro potřeby okresního archivu, který zde zůstal až do počátku 90. let. Tyto necitlivé úpravy výrazně změnily její vnější i vnitřní ráz.

Budova synagogy byla po roce 1989 vrácena Židovské obci Plzeň, která ji od roku 1997, poté, kdy se z budovy odstěhoval Státní okresní archiv, pronajala na dobu 20 let. V přízemí byl sklad drogistického zboží a v patře posilovna.

Od roku 2015 probíhala jednání s Židovskou obcí Plzeň, zástupci města Klatovy i Plzeňského kraje, zda by se našlo řešení umožňující záchranu synagogy, její obnovu a znovuoživení.

Na podzim 2018 Židovská obec Plzeň budovu synagogy prodala soukromému vlastníkovi.